Mnozí fanoušci i hokejoví experti si klepali na čelo, když v červenci 2012 podepsali Zach Parise a Ryan Suter třináctileté kontrakty s týmem Minnesoty Wild. Pravda, oba tak učinili především proto, že jsou výbornými přáteli a navíc tento klub sídlí v blízkosti měst, ve kterých se oba narodili. Minnesota totiž hraje v hale Xcel Energy Center v St. Paulu, což je jen pár kilometrů od Minneapolis, kde se narodil Parise. Jeho kolega je pak z nedalekého Madisonu ve státě Wisconsin. Z hlediska hokejového potenciálu to však přece jen nebyla nejlepší destinace. I běžní fanoušci NHL by měli zřejmě problém vyjmenovat více jak dvě, tří jména z kádru Wild, týmu navíc chyběly velké hokejové osobnosti jak v útoku, tak i v obraně.

Přitom ani jednomu ze zmiňované dvojice hráčů se v jejich původních týmech nevedlo vůbec špatně. Zach Parise měl být dlouholetou vlajkovou lodí Devils, kteří jej draftovali roku 2003 z 17. místa. V sezóně 2008/2009 nasbíral americký hokejista 94 bodů a překročil hranici 40 branek, v Srpnu 2011 byl dokonce jmenován kapitánem týmu a ani ne za rok dovedl New Jersey až do finále Stanley Cupu, kde Devils podlehli v šesti zápasech LA Kings. Na druhé straně Ryan Suter a jeho dlouhodobý spoluhráč Shea Weber vytvořili v Nashvillu dost možná nejlepší obranou dvojici v lize a pomohli Predators k několika účastem ve vyřazovací části zámořské soutěže. Navíc zde byly určité pochybnosti, jestli si Suter povede v novém působišti stejně dobře, když už nebude mít Webera po svém boku. Avšak už loňská zkrácená sezóna ukázala, že se oba hráči rozhodli správně.

Parise nasbíral 38 bodů a byl nejproduktivnějším hráčem týmu, Suter si jich připsal o šest méně a dostal se dokonce mezi tři hlavní uchazeče o James Norris Trophy pro nejlepšího obránce, zatímco jeho bývalý kolega Weber spolu s celým týmem Nashvillu klesali ke dnu tabulky. Minnesota se umístila na osmém místě Západní konference a pronikla do play off poprvé od roku 2008. Ačkoliv už v prvním kole nestačili na pozdější vítěze ze Chicaga, přece jen svítalo na lepší časy. Letos to navíc vypadá, že Wild by mohli mít větší naděje, než je pouze účast ve vyřazovací části.Trenér Mike Yeo se zejména nebojí zapojovat mladé hráče a dávat jim i hodně prostoru, na současné soupisce týmu najdeme hned pět hokejistů, kteří zatím nepřekročili hranici 21 let. A hned čtyři z nich jsou v prvních dvou formacích.

Už loni prožil první ostrou sezónu v NHL jednadvacetiletý mladík Charlie Coyle, kterého sice draftovalo San Jose, ale v dresu Sharks si nikdy nezahrál. Právě americký hokejista nastupuje v současné době na pravém křídle první formace spolu s Parisem a kapitánem Mikko Koivem. Coyle to však neměl jednoduché, i když naskočil do prvních dvou utkání letošní sezóny, další šanci dostal až skoro za měsíc, když nastoupil 1. listopadu k zápasu s Montrealem. Od té doby však nastupuje pravidelně.

Podobně jako Coyle byl v prvním kole draftu 2010 vybrán i jeho současný spoluhráč Nino Niederreiter, který hraje na levém křídle druhé formace. Švýcarský hráč se stal členem NY Islanders, za které v letech 2010-2012 odehrál 64 zápasů, ve kterých si však připsal pouze 3 body a ve statistice plus/mínus zaznamenal dosti děsivých 30 záporných bodů. Celou minulou sezónu pak strávil pouze v AHL a vysvobozením se pro něj stala až červnová výměna do organizace Wild. Za Minnesotu odehrál všech 20 zápasů letošní sezóny a připsal si 12 bodů (3+8), o jeden méně má třetí jednadvacetiletý mladík v útoku a Ninův spoluhráč z formace, finský talent Mikael Granlund.

Mladou dvojici jistí zkušený útočník Jason Pominville, který přišel do týmu na konci přestupového období minulého ročníku. Zajímavé je, že mimo Mikko Koiva nenajdeme v útočných formacích nikoho, kdo by hrál v dresu Wild více jak tři sezóny. I to ukazuje, jakou proměnou tato organizace v posledních letech prochází. Jediným zklamáním je tak nadále výkon Danyho Heatleyho. Hráč, který dvakrát překročil hranici 100 bodů a 50 branek a účastnil se dvou olympijských turnajů má letos bilanci pouze dvou branek a dvou asistencí ve 20 utkáních, v sestavě tak klesl až do čtvrté formace.

V obraně hraje po boku Rayna Sutera švédský talent Jonas Brodin, který ač má teprve 20 let, už loni sehrál takřka všechna utkání svého celku. Nemluvě o tom, že na svůj věk má neskutečný ice-time blížící se 25 minutám na zápas, čehož nedosahuje ani většina starších beků v NHL. Druhou obranu tvoří dvojice Nate Prosser a Clayton Stoner, ve třetí pak nastupuje třiadvacetileté duo Marco Scandella a Jared Spurgeon. Nejstaršímu obránci na soupisce, Keithu Ballardovi, je pouze 30 let, z důvodu zranění však letos odehrál jen 9 zápasů. Na led občas nakoukne i první volba Wild v draftu 2012, devatenáctiletý kanadský talent Mathew Dumba.

Čím letos Minnesota skutečně překvapuje je prvotřídní defenzivní práce. Wild mají, hned po Bostonu Bruins, druhý nejnižší průměr inkasovaných branek na zápas. Pouze jednou jedinkrát z 20 případů se jejich soupeři prosadili více než třikrát v jednom utkání. Je to zajímavé i z toho hlediska, že vyjma Ryana Sutera nemá žádný bek Wild odehráno více, jak 200 zápasů v NHL (nepočítáme-li zraněného Ballarda).

Minnesota vyhrála šest ze sedmi zápasů, které má v listopadu prozatím za sebou, navíc Washington ji udolal až v samostatných nájezdech. Tým si navíc drží výbornou domácí bilanci, z 12 zápasů devět vyhrál a pouze jednou odešel ze hřiště bez jediného bodu. I přesto, že Wild patří spíše mezi méně produktivní celky, s úspěšností 22,7 procenta jim patří páté místo v proměňování přesilových her ze všech týmů. Na druhou stranu, ve hře v oslabení jsou na tom přesně opačně. Se skvělými výkony obrany se veze i gólman Josh Harding, který z důvodu Backstromových zdravotních potíží odehrál letos už 16 zápasů. Úspěšnost zákroků 94,5 procenta a průměr 1,26 ve statistice inkasovaných branek na utkání, to jsou v pravdě fantastická čísla. A nic na tom nemění ani fakt, že na bránu Minnesoty je průměrně za zápas vypáleno nejméně střel v celé soutěži.

Výsledky Wild v posledních zápasech jsou skutečně vynikající, avšak jak upozorňuje kapitán Mikko Koivu: „Když se podíváte na tabulku tak uvidíte, jak neskutečně vyrovnaná je Západní konference. Nemůžete si dovolit polevit ani jediný den. Musíte být stoprocentně připraven na každý zápas a pokusit se urvat co nejvíce bodů.“ Pokud však Minnesota udrží svůj defenzivní standart a podaří-li se nějakým způsobem probudit dřímající potenciál Dannyho Heatleyho, tak může letos znamenat skutečnou hrozbu pro celou NHL.