Začátek minulého ročníku vléval do žil fanoušků Anaheimu naději na vzestup ze dna tabulky. Tým táhly mladé hvězdy doplňované zkušeností a jistým brankovištěm v čele s Johnem Gibsonem. Střih. Je téměř o rok a půl později a veškeré iluze jsou tatam. Ducks se krčí v podpalubí ligy a ofenzivní boom je pasoval do role naprostého otloukánka.

Již nyní, dva zápasy před koncem základní části, jsou s 330 inkasovanými brankami nejhůře bránícím celkem od sezony 1995–96. Tehdy se San Jose Sharks podařilo dostat dokonce 357 gólů. Již při letmém pohledu do statistik je jasné v čem tkví neúspěch. S 39,2 propuštěnými střelami na své maskované muže jsou černo–oranžoví nejhorším týmem v (měřených) dějinách.

Není tedy divu, že se přes 90% hranici úspěšnosti zákroků dostal pouze jediný – mladík Lukáš Dostál (90,05 %). Ten se v poslední době stal jedničkou celku z jižní Kalifornie a na střídačku poslal mnohem zkušenější Johna Gibsona a Anthonyho Stolarze (nutno podotknout, že se oba v poslední době potýkají se zdravotními problémy.

Z pohledu jiných čísel si Ducks jednou odnesli osmičku, v pěti případech šli do šaten po závěrečném hvizdu se sedmi inkasovanými brankami, ve 13 kláních lovili puk ze své sítě hned šestkrát a v dalších 15 jim soupeř nadělil bůra. Jinými slovy Anaheim schytal debakl ve 42,5 % zápasů, tedy v téměř každém druhém!

A jaké je složení zadních řad?

Cam Fowler – Simon Benoit
Colton White – Kevin Shattenkirk
Nahtan Beaulieau – Drew Helleson

Celkem Ducks letos protočili již 12 obránců, s nadsázkou se tak dá říct, že před brankáři stál celý farmářský tým. A to je problém. Řada ze zmíněných borců by v silnějších celcích zahřívala tribunu pro zdravé náhradníky nebo hrála na farmě. Nezkušenost. Roztříštěnost. Nestabilita. To jsou hlavní příčiny naprosto tragické sezony Anaheimu. Úkol na léto zní tedy jasně – vyztužit defenzivu a dát jí řád. Jinými slovy, cesta vzhůru je pro Ducks stále dlouhá.