Pozornější diváci zápasů NHL si jistě všimli, že hráči newyorských Jezdců mají na svých dresech na rameni nášivku upozorňující na to, že právě v letošním roce jejich klub slaví úctyhodných 85 let. Jako jeden z týmů tzv. Original Six se těší jistému zvláštnímu statutu, jako první celek z USA vyhrál Stanley Cup (1927, po roce působení solidní výkon)
Se samotnými Rangers – a vzhledem k délce působení to není nic zvláštního – se pojí několik zajímavostí.

Už samotný název. Rangers je historické označení pro hraničářské jízdní jednotky působící na jihozápadní hranici USA. V Austinu (TX) jako důkaz působí team baseballové MLB Texas Rangers, který se letos poprvé za dobu své existence podíval do finále této soutěže. Ale Jezdci na severovýchodním pobřeží? Klíčovou osobou v počátcích NYR byl novinář George Lewis Rickard známý pod přezdívkou „Tex“. Byl zároveň i ředitelem Madison Square Garden zprovozněného v roce 1925 – na svojí dobu úctyhodného stánku, kde se odehrávaly v tehdejší době akce typu vystoupení cirkusu Barnum či boxerské zápasy. Richard se rozhodl založit konkurenci tehdy jedinému hokejovému týmu v NY – Americans, zvanému „Amerks“. Tým brzy dostal přezdívku „Tex´s Rangers“.

Fanoušci NYR mají pověst jedněch z nejhlučnějších a nejvášnivějších v NHL. Zatímco největším rivalem „sesterských“ baseballových Yankees jsou Boston Red Sox, největší rivalita panuje s chudšími NY Islanders. Před několika lety došlo při derby k regulérní rvačce diváků, jak jí známe spíše z fotbalového duelu Sparta - Baník. Vše odstartovali fanoušci Jezdců, kteří přišli převlečení za Santa Clause. Jejich odstrojení z červenobílých plášťů, pod kterými měli modré dresy Rangers, nenechalo v klidu některé fanoušky Isles.

A právě fans Isles dávali dlouho NYR „sežrat“, že to byli Ostrované, kdo byli v nedávných (rozumějte 80.letech) lepší. Oblíbeným pokřikem bylo „nineteen – forty“ – 1940 – jemné upozornění na to, že Jezdci získali svůj poslední Stanley Cup v roce 1940. Tenhle pokřik utnula až parta kolem Marka Messiera, Mika Richtera a Briana Leetche v roce 1994.

A ještě jednou fanoušci. Jsou známí nejen tím, že dovedou posměšně vybučet soupeře, ale nelibost dovedou projevit i k některým svým hráčům. Hlavním kritériem pro sympatie či antipatie je nechat na ledě srdce (a nechtít za to až tak příliš). Takže v minulosti si své vytrpěl třeba Robert „Bobby“ Holík, který měl v NYR skutečně skvostnou smlouvu, v posledních letech si své vyslech třeba Marek Malík a vysvobozením byla výměna do Phoenixu pro Michala Rozsívala. Ale nejedná se o projev šovinismu, miláčky na Madison Square Garden byli např. Jágr i Martin Straka (ve třech sezónách úctyhodných 187 bodů).