Zámořský server nhl.com vždy přináší každé úterý krátký rozhovor s jedním hráčem z ligy. Dnes si redaktoři ligového portálu vzali na zpověď českého útočníka Jakuba Voráčka. My vám zde přinášíme jeho rozhovor přeložený do češtiny.

Vy i já víme, že štěstí není důvod, proč jste na čele produktivity. Takže co je ten rozdíl? Co jste změnil, abyste získával body takhle hojně? V předchozích letech jste nebyl takto produktivní.

Před dvěma lety jsem dal po výluce v sezóně 22 branek, takže pro mě to byl velice dobrý rok. Je špatné, že jsme neudělali play off. Minulý rok jsem na začátku zranil, kdybych se nezranil, udělal bych tak 70 bodů. Letos, já nevím, Možná to je jenom zkušenost, dobří spoluhráči, dobrá přesilovka. Vždycky říkám, že tým dělá hráče. Když máte dobrý tým, dobrou šatnu a dobrou skupinu lidé, cítíte se na ledě mnohem pohodlněji.

Vaše osobní statistiky se zlepšily od doby, co jste začal hrát s Claudem Girouxem. Proč hraní s ním funguje tak dobře pro vás a pro něho?

On je jedním z nejlepších hráčů v lize, takže to samozřejmě pomáhá. Je velmi soutěživý chlap s hodně dovednostmi, a když tyto dvě věci spojíte, je to vždy nebezpečné. Nesnáší prohry. Je zábavné s ním hrát. Souhlasím, že mě udělal lepším hráčem. Myslím, že oba jsme velice soutěživí. Když se v zápase nedaří, stále chce být ten nejlepší. V každém střídání jdeme na led a necháme tam všechno. To je největší rozdíl. Jsme dobří přátelé i mimo led, což pomáhá. Mluvíme spolu hodně o hokeji. Víme, co od druhého chceme a jsme stále více a více na stejné straně. Není to nejjednodušší, ale zlepšujeme se každým zápasem.

Do tréninkového kempu jste přišel o čtyři kila lehčí, ale chcete hrát stejně tvrdou hru, něco jako typ Jaromíra Jágra, který používá svůj zadek k vytvoření prostoru okolo sebe a pověsí se vždy na puk. Měl jste obavy, že ta shozená kila ovlivní vaši hru?

Abych byl upřímný, tak jsem měl obavy. Byla to moje největší starost. Jak bude moje tělo reagovat v soubojích jeden na jednoho. Někdy potřebujete těžkou hokejku v soubojích proti dobrým obráncům. Takže to byl můj největší problém. Ale našel jsem způsob. Minulý rok jsem vážil 100 kilo, takže jsem si mohl dovolit držet puk trochu déle, ale nyní vím, že nemám na to sílu, takže hraji jednodušeji. To přichází také se zkušenostmi. Myslím, že moje lehčí váha mi pomohla být hbitější. Kolem branky, v rozích, když jsem v potížích s pukem nebo bez puku, můžu se dostat z potíží rychleji, než jsem byl zvyklý. To je největší rozdíl. Na konci zápasů se vždy cítím dobře, nikdy jsem neměl problém, ale je pravda, že jsem se ke konci utkání cítil lépe a výbušněji. Když se na to připravujete, tak v průběhu sezóny jste až do konce čerství.

Pamatuji si vás hrát na Turnaji talentů v Traverse City v roce 2008 a v té době jsem si říkal: Ten kluk hraje jako Jágr. Zkusil jste pak hrát jako Jágr? Zkoušíte stále hrát jako on?

Ne. Myslím, že je těžké hrát stejně jako hráč, jenž má skoro 1800 bodů. Nikdy, opravdu. Byl jsem vždycky vysoký a v 16 nebo 17 jsem vynikal v síle, předtím než jsem odešel do Halifaxu (QMJHL). Nikdy jsem nezkoušel hrát jako on, ale když mám sílu a jsem schopen vést puk v soubojích jeden na jednoho déle než ostatní, tak proč bych to neměl dělat? Přišlo to s tím, že jsem si věřil a získával zkušenosti. Samozřejmě že nemůžete bruslit s pukem minutu, ale když jsem byl mladší, tak jsem držel dlouho puk a hodil jsem ho pryč nebo jsem to zkazil. V současnosti přichází ze zkušeností, že držím puk a hraji jednoduše. Neuspěchám věci, tak jak jsem byl zvyklý.

Když jste byl vyměněn do Flyers, zamávalo vám to, udělalo vás to skromného vzhledem k tomu, že jste byl vysoko draftovaný týmem, který se stavěl do budoucna?

Neřekl bych skromný. Vždycky jsem byl docela skromný. Nikdy jsem s tím neměl problém. Mám respekt pro hru, pro hráče, pro každého. Nikdy jsem si neříkal: Tady jsem, vydělávám hodně peněz, jsem nejlepší a můžu si dělat, co chci. Byl jsem vyměněn Columbusem, protože jsem se rozhodl jít jinou cestou. Dostali za mě skvělého hráče (Jeffa Cartera). Pro mě to byl nový začátek, něco jiného. Přišel jsem do organizace, která existovala 40 nebo 50 let. To bylo jiné. Viděl jsem, že Homer (president Flyers Paul Holmgren - pozn. redakce) ve mně měl důvěru a zkoušel jsem toho využít. Doufejme, že to je to, co dělám.

s využitím nhl.com