04. 01. 2024, 19:00 » Komentáře - Autor: Tomáš Novotný

Česká reprezentace do 20 let neobhájí stříbro z Halifaxu. Svěřenci Patrika Augusty prohráli se Švédskem 2:5. Po slibném začátku se hra vyrovnala a nakonec rozhodla závěrečná třetina. My vám místo klasického review přinášíme komentář k výkonu reprezentace v tomto zápase a obecně na turnaji.

Podobný vstup jako s Kanadou. Aktivní, bez respektu. Z toho jsme dokázali vytřískat gól. Přitom Melovského střela nevypadala tolik nebezpečně z prvního pohledu. Byla prostě překvapivá. Zpětně se na to hrát nedá, gól jako gól. Pak přišla slabší chvíle Hrabala. Nahození na bránu mu bohužel proletělo lapačkou. Takových střel chytí za kariéru v řádu tisíců. Teď to byla jedna z mála, která takto skončila.

Český tým ve druhé třetině nepřipomínal urputnou defenzivní družinu, která se nechávala zamykat do pásma. Naopak. Po výhře s Kanadou přišlo sebevědomí, určité uvědomění si, že když jsme se dostali do top 4, tak můžeme hrát s kýmkoliv. Sandin-Pelikka, mimochodem jeden z budoucích top beků světa za mě, to udělal u modré zkušeně. Zde byl Hrabal o trochu později, ale nevyčítal bych mu to, ze záznamu šlo vidět, že před ním projela mohutná postava Prčíka. Skvělé načasování od švédského beka, smůla pro českého brankáře.

Odpověď jsme dali v přesilovce. Švédové měli parádní oslabení na turnaji, inkasovali jen jeden gól z 10 možností. Cibulka, který hraje fantastický turnaj si hezky sjel a ukázal, že bomba proti Kanadě nebyla shoda náhod. Zápas zezačátku nevypadal tak dobře na sledování, pak se ale dostal do dobrého tempa, které každého diváka muselo bavit. Škoda zahozených šancí Bechera, který ukázal neskutečnou rychlost v úniku, a Kulicha, který si "únik" dokázal vytvořit na třech metrech od mezikruží.

Hrabal pak dokázal v několika momentech podržet. Pak se ukázala další výjimka v zajímavém metru sudích. Zatímco v průběhu zápasu tolerovali zákroky, které by většina jejich kolegů pískala, tak zákrok Čecha, který krosčekem, sice ne tak razantním, poslal k zemi jednoho ze Švédů, potrestali. Bohužel z toho padl gól, po jednoduše sehrané situaci, ze které vypálil Lekkerimaki. Po tom gólu to vypadalo, že se začíná vše trochu sypat. Z nepřesností v útočném pásmu vznikl Ostlundův nájezd, který zkušeně proměnil.

Skvělý výkon se rozpadl v posledních deseti minutách, kdy po další chybě přidal definitivní tečku Lekkerimaki. V závěru pak chyběl moment překvapení, něco, co by zvedlo sebevědomí, které po těch slepených gólech spadlo na nulu. Zpětně bych si vzal timeout, jenže se dá pochopit, že kouč Augusta jej šetřil do konce na případné powerplay, které se nám stejně moc nevedlo.

Nutno dodat, že švédská defenziva byla skvěle připravená na útočné esa Kulicha, Šalého a Šapovaliva. Jiří Kulich měl několik nebezpečných situací v přesilovkách, kde uplatňoval svojí ostrou ránu. Šalé hrál dle informací České televize s blíže neurčeným zraněním. I tak se to snažili na sebe vzít ostatní. Dnes zahrál výborně Rymon, kterému se turnaj povedl a zařadil bych jej do top trojky našeho týmu. Pozici pracanta uplatňoval Adam Židlický, který své výkony gradoval v průběhu turnaje. Z obránců nezklamal Cibulka a Galvas, který se probíjí predikcemi draftu. Turnaj by ho mohl posunout na hranici prvního kola. Jako náhrada za Adama Jiříčka rozhodně nezklamal.

Sice je to hořká porážka, ale s ohledem na poslední roky české reprezentace na juniorské úrovni, to je další z úspěchů generací, které se narodily již v tomto století. Ročníky 2003 - 2006 vypadají velmi nadějně s ohledem na další vývoj pro Národní tým mužů. Po utrápených letech to vypadá, že český hokej pomalu šplhá zpátky mezi úzkou elitu, pro kterou nebude hlavním cílem jen medaile, ale rovnou zlato. Nesmíme však zapomenout, že většina těchto kluků odchází za lepším do ciziny, kde dostanou potřebné podmínky pro hokejový rozvoj.

Stále dokážeme vychovat hráče z Česka pro NHL, jako je David Jiříček, Jiří Kulich nebo Eduard Šalé. Jenže v posledních letech to jsou jednotlivci, co nevolí přechodnou stanici v zahraničí, což něco značí o úrovni juniorského hokeje v naší zemi. Nenapomáhá tomu ani kvalita juniorské ligy, která raději volí pohodlnou cestu uspokojení všech týmů před opravdovými boji nejlepších hráčů v daném ročníku. Nesmyslné rozšiřování odhání hráče za lepším na sever nebo do zámoří, kde dostanou v juniorských ligách to, co u nás ne - konkurenci, která je pomůže zdokonalovat.

Ano, můžeme se chválit, že ti hráči pochází od nás, jenže k hokejovému zdokonalení většiny hráčů nedochází v Česku, ale mimo naše hranice. Tři účasti v řadě v semifinále jsou skvělý impuls, když k tomu připočteme úspěch na letním Hlinka Gretzky Cupu, tak to opravdu vypadá, že na ročnících 2003-2006 může jednou stát česká reprezentace.

Zítra se tým Patrika Augusty utká o bronz. Zatím není jasné, jestli to bude Finsko nebo USA.

Tři nejlepší hráči českého týmu na turnaji podle NHLPortal

Tomáš Cibulka - Obránce
Dominik Rymon - Útočník
Jiří Kulich - Útočník