V mnoha ohledech se Martin St. Louis a Tampa Bay Lightning navzájem potřebovali, když před sezónou 2000/01 začal jejich vztah. Každý chtěl něco vybudovat. Lightning chtěli vítěznou tradici, zatímco St. Louis, 173 cm vysoký útočník, chtěl úspěšnou kariéru v NHL. Oba byli outsideři, Bolts jakožto expanzní organizace, která během svých prvních osmi sezón pouze jednou postoupila do play off, St. Louis jakožto nízký, nedraftovaný hráč, původně nastupující ve čtvrté formaci. Nyní, po více než 16 letech, se St. Louis vrátil domů, protože tým, jemuž on pomohl na hokejovou mapu, byl připraven ho poctít jako nikoho jiného ve své předešlé historii.

Stalo se to během včerejšího zápasu, když Lightning přivítali na domácím ledě lídra NHL z Columbusu. Ještě před samotným zápasem, který Tampa nakonec prohrála poměrem 1:3, zamířil ke stropu Amalie Areny dres St. Louise s číslem 26, a stal se tak prvním v historii Lightning, jenž byl vyřazen z klubové nabídky. To všechno viděl na střídačce Blue Jackets rovněž kouč John Tortorella, který se St. Louisem vyhrál v roce 2004 Stanley Cup.

„Je to pocta. Vyřazení vašeho dresu je velká pocta a to, že budu první (v historii Lightning), z toho dělá ještě speciálnější moment,“ řekl ještě před samotným zápasem jednačtyřicetiletý Kanaďan, který hrál za floridský klub od ročníku 2000/01 až do 5. března 2014, kdy byl na vlastní žádost vyměněn do Rangers.

Nejenže se St. Louis nesmazatelně zapsal do paměti mnoha fanoušků, ale zároveň je klubovým lídrem ve spoustě kategorií: bodech (953), asistencích (588), bodech v přesilovce (300), gólech v oslabení (28), bodech v oslabení (44), vítězných gólech (64) a gólech v prodloužení (10). S 365 zásahy a 972 odehranými zápasy je pak na druhém místě za svým dlouholetým spoluhráčem Vincentem Lecavalierem (383 branek, 1037 zápasů). První místo drží i v počtu gólů (33), asistencí (35) a bodů (68) v play off. Ochuzen nezůstal ani o trofeje, když se stal jediným hráčem Lightning, který vyhrál Hart Trophy (2003/04) a Art Ross Trophy (2003/04, 2012/13). Třikrát pak dosáhl také na Lady Byng Trophy (2009/10, 2010/11, 2012/13).

„Vinny byl sice zvolen v prvním kole a byl tváří organizace, ale řekl bych, že Marty byl srdce a duše,“ myslí si bývalý obránce Bolts Dan Boyle. „Spousta lidí se v něm kvůli tomu příběhu viděla. Nemusí to být spojené s hokejem. Kdokoliv příliš malý nebo nedoceněný ve své práci se s ním mohl ztotožnit, proto na něj fanoušci reagovali tak, jak reagovali.“

Rodák z Quebecu zažil kromě zmíněné štace v New Yorku také dva roky v Calgary, které mu jako první dalo šanci okusit nejlepší hokejovou ligu světa. V 69 zápasech v dresu Flames však příliš prostoru nedostával, celkově zaznamenal 20 bodů (4+16). Po ročníku 1999/2000 podepsal smlouvu s Lightning. Do nového týmu přišel s novým postojem.

„Měl jsem za sebou dva roky, 69 utkání v NHL, asi 150 utkání v nižších ligách, kde jsem sbíral přes bod na zápas. Když jsem přišel do Tampy, měl jsem ze sebe dobrý pocit. Myslel jsem si, že jsem připravený,“ vypráví St. Louis.

Ve své první sezóně nasbíral jako útočník ve třetí a čtvrté formaci v 78 střetnutích 40 bodů (18+22). Příležitost prorazit dostal až během druhého ročníku, který už celý odkoučoval John Tortorella, a v 53 duelech si připsal 35 bodů. V půlce ročníku si ovšem zlomil nohu a na šanci nasbírat víc bodů si musel počkat. Na trenéra ovšem udělal dojem.

The @TBLightning retired No. 26 of Martin St. Louis, the franchise’s all-time points leader, in a pre-game ceremony at Amalie Arena. #MSL26 pic.twitter.com/zUP54Y1Tj7

— NHL Public Relations (@PR_NHL) January 14, 2017

„Tohle nemá nic společného s tím, že jsem mu dal příležitost,“ vysvětluje Tortorella. „Trenéři se dívají na hráče, sledují je na tréninku, sledují je při hře. Hráči jsou ovšem ti, kteří si určují svůj čas na ledě. Marty St. Louis mi ovšem vyrazil dech. Jakmile dostal šanci, tak prorazil. Nemohl jsem ho držet mimo led už jenom kvůli tomu, jak dobře hrál.“

V následující sezóně 2002/03 St. Louis odehrál všech 82 utkání a nasbíral v nich solidních 70 bodů (33+37). Další ročník už vyhrál s 94 body kanadské bodování ligy, získal Hart Trophy a 24 body ve 23 zápasech v play off pomohl Lightning vyhrát jejich zatím jediný Stanley Cup v historii. Od tohoto úspěchu se odrazil dál, v sezóně 2006/07 si připsal svoje kariérní maximum 102 bodů (43+59), v letech 2007 až 2011 pak průměrně zaznamenával v ročníku 89 bodů.

Pak ale začal St. Louis cítit, že potřebuje změnu, ať už pro sebe, tak pro svoji rodinu - manželku Heather a své tři syny Ryana, Lucase a Masona. Bylo to rozhodnutí, které nemělo s Lightning nic společného. Když ho ovšem generální manažer klubu Steve Yzerman, jakožto výkonný ředitel kanadské reprezentace pro olympiádu v Soči, nevybral do konečné nominace, vynutil si St. Louis výměnu do Rangers. I přesto, že si v Rusku nakonec zahrál, v sestavě totiž nahradil zraněného Stevena Stamkose.

„Nebylo to stoprocentně jenom kvůli tomu, ale otevřelo to některé ideje, které jsme měli jako rodina. Byl to moment, díky kterému jsme si začali uvědomovat, co můžeme udělat, aby z toho těžila naše rodina, naše děti,“ říká St. Louis.

Jednou z těchto idejí bylo najít způsob jak co nejlépe přenést rodinný život do období po konci kariéry, které chtěla rodina, jak si naplánovala, strávit v rodišti Heather v Greenwichi ve státě Connecticut, vzdáleném asi 50 km od centra New Yorku. St. Louis měl pocit, že kdyby se rodina přestěhovala ještě během jeho aktivní kariéry, bylo by to pro jeho děti snazší. „Je to velká životní změna,“ okomentoval to bývalý kanadský křídelník.

A tak se stalo, že si St. Louis vyžádal od vedení klubu trejd do Rangers. Yzerman s ním souhlasil a vytěžil z někoho maximum možného, když mu Jezdci na oplátku poslali tehdejšího kapitána Ryana Callahana, volbu v prvním kole draftu 2015 a podmíněnou volbu, z níž se díky postupu Rangers do finále Východní konference (a poté finále Stanley Cupu) stala první volba v draftu 2014.

„Bylo to těžké rozhodnutí, ale bylo správné z několika důvodů, kvůli dětem, kvůli mně,“ řekl St. Louis, který se stal klíčovým hráčem Newyorčanů při jejich jízdě do finále, ve kterém ovšem nestačili v pěti zápasech na Los Angeles. St. Louis také dodal, že necítil k Yzermanovi žádnou zášť. „Respektoval jsem ho jako generálního manažera a respektoval jsem jeho rozhodnutí. Některá se mi nelíbila, ale respektoval jsem je. Garantuji vám, že jemu se zase nelíbila některá má rozhodnutí, ale respektoval je. Myslím, že jsme měli vzájemné porozumění.“

Minulost je už ovšem minulostí, což prokázal i samotný ceremoniál před zápasem s Columbusem a rovněž slavnostní vyřazení St. Louisova dresu, na které se můžete podívat v přiloženém videu. „Vždycky budu hráč Lightning. Především jsem hráč Lightning,“ uzavírá St. Louis.

Na emotivní proslov Martina St. Louise, ve kterém zmiňuje i svoji zesnulou matku, se můžete podívat níže

St. Louis: "There's one person not here tonight who I wish could be here more than anything: My mom." #MSL26

— #MSL26 (@TBLightning) 14. ledna 2017

St. Louis: "I know she is here with us tonight. She always said, 'Show them, Marty. Show them.' Well, mom, I think I did." #MSL26

— #MSL26 (@TBLightning) 14. ledna 2017

zdroje: nhl.com