Doba, kdy se po ledových plochách National Hockey League proháněli bitkaři v pravém slova smyslu, tedy ti, jejichž úlohou bylo opravdu se jen a pouze bít, protože s pukem a hokejkou téměř vůbec neuměli, je dávno pryč. Nynější bitkař musí umět hrát hokej a pokud to neumí, tak možná najde místo na soupisce v nějakém týmu ligy LNAH nebo v jistém týmu ruské KHL. V průběhu této sezony nad všemi bitkařemi, mezi které jako produktivního power forvarda tentokrát nepočítám Milana Lucice, překvapoval technickými akcemi jeden bitkař a právě nyní už je na čase, ho za to poctít. Jeho jméno je Matt Hendricks a má na starosti ochranu hvězd Washingtonu. Hendricks, který se letos porval už jedenáctkrát, poslední dobou předvádí při nájezdech takové finty, za které by se nemusel stydět ani Pavel Dacjuk! Stačí, když do vyhledávače na youtube zadáte jeho jméno a kromě bitek Vám vyjedou právě jeho nádherné góly. Doslova úžasně nedávno překonal Tima Thomase a nevypadá to, že by chtěl skončit. Proč taky, že ano?

5. Jake Dowell (Dallas Stars) – Andrew Desjardins (San Jose Sharks)
Vzhledem k tomu, že bitkaři jsou zaneprázdnění plněním jiných povinností, musí se rvát někdo jiný. Dowell přišel do Dallasu ze Chicaga a od svého příchodu ukazuje snahu. Problémem ale je, že se mu v bitkách na velké scéně vůbec nedaři a porazit nedokázal ani takového nebitkaře, jakým je Desjardins. Stars si po této ostudě příště pořádně rozmyslí, jestli ho povolají z farmy.



Vítěz podle hockeyfights.com: Andrew Desjardins (89 %).

4. Mark Olver (Colorado Avalanche) – David Booth (Vancouver Canucks)
Booth se opravdu pere jen v krajních případech, není ale divu, že po přestupu do Vancouveru zaznamenal dvě třetiny ze svých bitek v NHL, tedy dvě. K Olverovi se snažil místo Boothe přiskočit Lapierre, kterého, povzbuzeného povýšením do první lajny, jako by hokej začal bavit víc než to, co dělá normálně. Pak ale musel uznat, že svého spoluhráče vůbec zastupovat nemusel.



Vítěz podle hockeyfights.com: David Booth (90 %).

3. Erik Gudbranson (Florida Panthers) – Ryan White (Montreal Canadiens)
Gudbranson je teprve nováček, v National Hockey League se už ale několikrát porval. Na rozdíl od některých hokejistů dokáže v bitce pořádně využívat své velikosti, což poznal právě o dost menší White. Jen si představte, kdyby své dva metry takto dobře využíval v bitkách Chára. Jedno je ale jisté – Gudbranson roste do vůdce obrany floridského celku. Whita navíc porazil letos už podruhé.



Vítězové podle hockeyfights.com: Erik Gudbranson (92 %).

2. Stu Bickel (New York Rangers) – Tanner Glass (Winnipeg Jets)
Další nováček, Bickel, nebyl na rozdíl od Gudbransona draftován z tak vysoké pozice a ve velice vyrovnané bitce si to na winnipežském ledě rozdal se zkušenějším, ale letos méně se bijícím Glassem. Zajímavá bitka nakonec dopadla celkem nerozhodně, ani jeden z aktérů se ale za svůj výkon nemusí stydět.



Vítěz podle hockeyfights.com: Tanner Glass (43 %).

1. Jordin Tootoo (Nashville Predators) – Brandon Bollig (Chicago Blackhawks)
V lize je snad nový vymítač ďábla a jeho jméno je Brandon Bollig. Do kádru Hawks se dostal jako náhrada za Johna Scotta, kterého vyměnil chicagský tým do Rangers. Už jen jeho vzezření vyvolává hrůzu, a tak není divu, že se s ním do boje pouští jen ti nejstatečnější, mezi něž bezesporu Inuit Tootoo patří. Bolliga ale jen tak někdo nezastaví, možná až bude vypsána odměna.



Vítěz podle hockeyfights.com: Brandon Bollig (98 %).

Top bitkař: BRANDON BOLLIG (CHICAGO BLACKHAWKS)
Pozice: levé křídlo
Věk: 25 let
Místo narození: St. Charles, Missouri, Spojené státy americké
Výška: 191 cm
Váha: 97 kg
Bitky v NHL: 8 v základní části
Bitky v AHL: 31 v základní části, 2 v přípravných zápasech
Bitky v USHL: 32 v základní části

Jak už bylo nastíněno, bylo jen otázkou času, než se Bollig objeví právě zde, tam, kde se objevují jen ti nejlepší z posledního týdne. Rodák z předměstí St. Louis hraje prakticky za rivala svého rodného města, odvádí ovšem velice dobrou práci.

Další kandidáti: Erik Gudbranson, Jordin Tootoo.