Závod nováčků o Calder Trophy je každý rok strhující podívanou, která zvedá hokejové fanoušky ze sedaček. Vítězem pak může být někdo, kdo se stane později legendou ligové historie, nebo někdo, kdo hned v další sezóně vyhoří a na vrchol se už nevrátí. Všechny týmy mají u sebe nějakého toho nováčka. Ať už takový hráč naskočí do NHL hned z draftu, nebo si po tomto výběru talentovaných mladíků ještě odbude několik sezón v juniorských či univerzitních ligách, vždy je před ním velká výzva. Představme si proto v novém týdenním seriálu "zelenáče" ze všech týmů v letošní sezóně.

Na slunné Floridě se už dlouho čeká na play-off a tento rok to vypadá, že se Panteři do vyřazovacích bojů konečně probojují. Nováčky jejich tým příliš nabitý není, ale i kdyby byl, jedno jméno doslova vyniká. Odborníci se shodují, že není mnoho talentovanějších gólmanů, než jedenadvacetiletý Jacob Markstrom ze švédského Gävle.

Už v šestnácti letech na sebe Markström přitáhl pozornost četných skautů z NHL. Tehdy zazářil ve svém rodném městě, v týmu Brynäs do osmnácti let, kde zaznamenal skvělé statistiky a dokonce si vysloužil start v juniorské soutěži. Tam o rok později chytal už pravidelně a dokonce se stal jedničkou svého juniorského týmu. A nejen to. Na konci sezony se stal dokonce jedničkou prvního týmu Brynäs, který v Elitserien tápal a musel se rvát o udržení. Právě v bojích o udržení se předvedl jako velice zářivá vycházející hvězda a zachránil svůj tým od propadu do Allsvenskan. V téže sezoně se dostal na MS do 18 let, kde se mu však kupodivu příliš nedařilo.

Ještě před začátkem sezony 2008/09 ho draftovali Panthers. Celkově si ho vybrali na 31. místě, tedy těsně po prvním kole draftu. V Brynäs měl místo jedničky zajištěné a nikoho nezklamal – zachytal perfektně a vychytal svému městu play-off. Tehdy už se ale střídal s Andersem Lindbäckem, nynější dvojkou Predators. V polovině sezony směřoval se švédským juniorským výběrem do Ottawy, kde úžasným chytáním pomohl své vlasti ke stříbrné medaili.

V další sezoně si mohl Markström trochu oddychnout, jelikož mu už nikdo z gólmanů nedýchal na záda tolik, jako Anders Lindback. Ten odešel do Timry a jediným Markströmovým vyzyvatelem byl Eddie Lack, nynější jednička Chicago Wolves. Markström zachytal ještě lépe, ale v play-off se opakoval neúspěch v prvním kole. Přesto v březnu podepsal vstupní smlouvu s Floridou a v létě už balil kufry. Nutno dodat, že se mu dařilo i na mezinárodní úrovni. Na juniorském MS v Saskatchewanu vychytal bronz a dokonce byl dvojkou švédské repre na MS v Německu.

Před teplými zimami na Floridském poloostrově ho ale čekala velká zkouška. Žádný tým nevezme gólmana bez působení na farmě, to se stává jen opravdu málokdy. A tak si musel Markström projít rokem na farmě v Rochesteru, na severu Spojených států. O místo se tam dělil s Tylerem Plantem a dost možná naposledy zažil pocit, jaké to je být tím nejhorším týmem v lize. Na jeden zápas se už tehdy podíval do NHL. V lednovém střetnutí s New Jersey vystřídal Scotta Clemmensena, jenže to nepomohlo a „Cats“ stejně prohráli.

Tuhých zim se už švédský brankář před touto sezonou bát nemusel. Farma Panthers byla přestěhována do texaského San Antonia, kde také v říjnu začínal. Vedení ho časem povolalo na delší dobu do NHL, jenže jeho sedmizápasovou štaci přerušila operace kolene. Před ní podával slušné výkony a určitě by si zasloužil pozici dvojky za Jose Theodorem.

Se 198 centimetry patří Markström k nové generaci vysokých brankářů, kteří vykrývají hodně místa. Přesto vyznává styl butterfly a má velice dobrou lapačku. Hodně se opírá také o svou psychickou vyváženost. Naštěstí už zapracoval i na vykrývání dorážek, které je potřebné především v severoamerickém hokeji. Pokud se nic závažného nestane, měl by se rychle stát jedničkou Panthers. Důkazem toho, že Dale Tallon v něj věří, je angažování veterána Theodora, který je dobrým učitelem, ale jedničkou by neměl být nastálo. Každopádně je Markström tak talentovaný, že i když plně nevyužije svého potenciálu, bude v NHL alespoň jako náhradník.