04. 09. 2011, 07:00 » Úhel pohledu - Autor: David Mekleš

Když se na tuzemských internetových stránkách v červenci či srpnu objevovaly různé články o tom, kteří čeští hokejisté ještě nemají v zámoří smlouvu, jeho jméno často chybělo. Na důrazného útočníka, jenž dokáže hrát i na postu obránce, se často zapomínalo. Osobně jsem z toho byl trochu zklamaný, protože rodák z Prahy si rozhodně zaslouží aspoň nějakou pozornost.

Přeci jenom je to jediný Čech (má na to samozřejmě parametry), který se nebojí shodit rukavice s monstry na bruslích jako byl/jsou (Derek Boogaard (†28), Zdeno Chára, Raitis Ivanans, Brian McGrattan, John Scott atd.). Každé z těchto jmen nahání hrůzu a to jsme zmínili jen pouze některá z dlouhého seznamu, se kterými se Kočí musel poprat.

Je nutno napsat, že Kočí není jenom ranař, jak si většina národa mylně myslí. Jasně, není to ani žádný hračička, střelec nebo rychlík, ale rozhodně to není hráč pouze pro pěstní souboje. Kdo viděl některé jeho zápasy za Tampu Bay či jeho poslední dvě střetnutí v dresu Colorada, tak může sám posoudit. Část utkání Tampě i v posledních dvou zápasech za Avs hrál "Kočička", jak se mu přezdívá, na postu obránce a byl svému týmu platný (jeho čas na ledě byl kolem 15ti minut). Plnil si roli důrazného obránce, který by mohl pravidelně nastupovat ve třetím obranném páru nebo jako sedmý obránce. Jde pouze o to, aby dostal férovou šanci, kterou mu zatím nikdo nedal a zřejmě ani nedá, což je škoda.

Třicetiletý hráč si všechno v kariéře musel vždy tvrdě vybojovat. Je na to také patřičně hrdý, ale stále zůstává nohama na zemi a na nic si nehraje. Sezónu poté, co v zámoří byla výluka, měl Kočí vážné zranění kolene a musel se podrobit čtyřem operacím. Byl téměř rok bez hokeje a jak sám přiznal, toto zranění ho tehdy zřejmě stálo dřívější vstupenku do NHL.

Mezi elitu se dostal až v březnu 2007 v dresu Chicaga a od té doby odehrál v NHL 142 zápasů s bilancí tří branek a jedné asistence. Pravda, góly to byly vždycky takové všelijaké - ošklivé, ale platily. Nyní se bude bývalý hráč Chicaga, Tampy Bay, krátce St. Louis a Colorada ucházet o kontrakt v organizaci Winnipegu Jets, kteří si ho pozvali do svého tréninkového kempu.

Má šanci na úspěch? Tak určitě (dovolím si vzít oblíbený začátek vět u většiny hokejistů). V sestavě sedmého kanadského celku není žádný typický bitkař. Maximálně Chris Thorburn se občas popere, ale do těžké váhy má daleko. V celé Východní konferenci se moc týmů bez statného ochránce také nenajde (Buffalo, Carolina, Florida, Montreal a ještě Tampa Bay). Navíc za Panthers bude hrát Matt Bradley, u Canadiens je Travis Moen a Lightning mají provokatéra Steveho Downieho. Všichni jsou schopni se utkat i proti těžším soupeřům. Navíc je výhoda mít v týmu někoho, kdo bude ochraňovat své spoluhráče, protože nikdy nevíte, co se na ledě stane. Za minimální plat si opravdu Kočího dovedu představit v zatím neodhaleném dresu Winnipegu.

Ať už to dopadne jakkoliv, tak je určitě dobře, že Kočí aspoň dostane příležitost se opět poprat o místo na výsluní. Pokud mu jeho boj nevyjde, tak zřejmě půjde hrát někam do Evropy, protože na farmu do AHL se prý vrátit nechce a já se mu nedivím, protože to by byl krok zpět...