Craig Patrick udělal rozhodnutí: Pittsburgh Penguins chtějí získat 'kluka', kterého chtěli na draftu 2003 a tak vyměnili třetí právo výběru za získání hráče celkově na prvním místě. Měl to být brankář Marc-Andre Fleury nebo centr Eric Staal?

"Většina z nás jsme chtěli Marc-Andreho," řekl Patrick, tehdy generální manažer Penguins, "protože jsme cítili tu jeho osobnost, jeho cíl být úspěšný, jeho dovednosti a také rychlost, kterého ho řadily mezi top brankáře NHL." Penguins si vybrali Fleuryho a udělali z něho teprve třetího brankáře v historii ligy, který byl vybrán celkově z 1. místa.

Ale nebyla to hladká transakce od draftu té noci až k osudovému červnovému večeru roku 2009, když Fleury naposledy zasáhnul a přivedl do Pittsburghu další Stanley Cup.

Při první sezóně Fleuryho v Pittsburghu ho vedení, potažmo trenér nechal odehrát jenom 21 zápasů. Zbytek času strávil v juniorském týmu a v kanadském světovém juniorském týmu. Patrick řekl, že důvody byly čistě finanční.

Penguins podepsali s Fleurym kontrakt, ve kterém mu museli platit bonusy, pokud by odehrál v první sezóně 25 zápasů.

"Byli jsme vázáni penězi," řekl Patrick. "Byla to situace, kdy jsme si to prostě nemohli dovolit. Ale potom je otázka, jak chcete rozvíjet mladé kluky?"
"Byli jsme pak obviňováni. Ano, mohli jsme ho rozvíjet lépe, než jsme to udělali. Ale byla to otázka financí. Udělali jsme vše, co jsme mohli, ale byla to otázka dolarů."

Patrick zároveň řekl, že Penguins udělali to samé s Fleurym ohledně bonusů i další dva roky. Fleury si nikdy Patrickovi nestěžoval, když byl poslán do Wilkes-Barre, ale na Patricka mohl být Fleury právem naštvaný.

Avšak taková rozhodnutí ho nevykolejila. Stal se základním kamenem organizace a společně se Sidney Crosbym a Evgeni Malkinem to dokázali. Mohlo se slavit a tohoto mladíka si navždy pamatují jako "Flower" (květina - pozn. redaktora).
"FLEURY! FLEURY! FLEURY!" skandovali.

Nosíc sandály, kšiltovku dozadu a sluneční brýle šel s dresem č. 29 a vzal si mikrofón.

"Děkuji vám všem," řekl Fleury. "Je to úžasné. Vím, někdy jsem pustil lehké střely, ale vy jste mě vždy povzbuzovali, díky moc."

Snadné góly se rychle u fanoušků zapomněli, když Penguins vyhráli série play off.
V následujících letech úspěšnost zásahů v play off spadla pod 90%. Minulou sezónu, když Pittsburgh prohrál s rivalem Philadelphií Flyers v šesti zápasech, Fleury dostal v průměru na zápas 4,63 gólů a procentuální úspěšnost zásahů měl "ubohých" 83,44%.
Po sezóně tak generální manažer Penguins, Ray Shero, stanovil hlavní prioritu najít druhého kvalitního brankáře s vizí Stanley Cupu. Shero chtěl spolehlivého brankáře, který by nebyl viděn jako záloha, ale aby dokázal případně Fleuryho dostatečně nahradit.

Shero, který pracoval v letech 1998 až 2006 pro organizaci Predators, mohl sledovat Vokouna velmi z blízka. Vokoun byl po vážném zranění třísel, které prodělal ve Washingtonu Capitals a Shero vymyslel výměnu a přivedl nešťastného veterána do Pittsburghu.

Ukázalo se, že i po deseti letech jako jednička a dvou výběrech NHL All-Star, byl Vokoun lidmi podhodnocován. A jediné, co věděli, že je to brankář, který byl vybrán v draftu ze zadních pozic.

Předchozí díly
Tomáš Vokoun není senzací za jednu noc - 1. díl
Tomáš Vokoun není senzací za jednu noc - 2. díl
Tomáš Vokoun není senzací za jednu noc - 3. díl