Jiří Patera: Miluju kanadské jelení stejky, na český řízek ale nedám dopustit

06. 12. 2020, 14:00 » Rozhovory - Autor: Tomáš David

NHLportal.cz
(zdroj: NHLportal.cz)
Když si Jiří Patera před třemi lety stoupl na váhu, přesáhla její ručička stokilovou hodnotu. Číslo, které není pro povolání hokejového brankáře zrovna ideální. Musela přijít změna. Nadějný mladík, kterého si na draftu vybrali Vegas Golden Knights, se tak pustil do práce a svou váhu opět dostal na dvoucifernou hodnotu.

A bylo na čase. Po sezoně 2016-17 se totiž stěhoval z Českých Budějovic, kde působil v tamním juniorském týmu, do zámoří, kde měl Golden Knights ukázat, jaký potenciál v něm číhá. V prvních letech si sice na nové prostředí zvykal, v sezoně 2019-20 už ale patřil k největším hvězdám kanadské juniorské soutěže WHL. Své zkušenosti nyní uplatňuje zpět v Motoru, kterému při přerušení zámořských lig pomáhá během první sezony v TELH. Alfou a omegou celého úspěchu je při tom bok po boku s tréninkem i kvalitní strava. Nečekejte však, že byste na Paterově talíři našli pouze zdravá a nutričně vyvážená jídla, svíčková či kapr se salátem totiž nejsou žádnou výjimkou.

NHLportal: Můžete mě provést Vaším typickým zápasovým dnem?

Jiří Patera: Pokud hrajeme doma, sejdeme se s týmem před zimákem a máme ranní trénink. Poté si dáme společný oběd a jedu se domů chvíli prospat. Potom jedu zpátky na stadion, abych se připravil na zápas.

Když jste se již zmínil o obědu, co si běžně v zápasový den dáváte?

Nejradši mám kuřecí maso s bramborem nebo rýží. Spoluhráči mají rádi těstoviny, ale já je moc nemusím.

Liší se nějak Váš oběd ve dnech mezi zápasy?

Dám si klidně i vepřové, kterému se v den zápasu vyhýbám, protože se po něm cítím těžce. Ale i mimo hrací den se snažím zůstat u masa, abych do sebe po tréninku dostal protein a udržel si váhu.

Tie Domi ve svém životopisu vypráví, jak si vždy před utkáním objednával velký pohár vanilkové zmrzliny. Důležitost stravy se ale v posledních, řekněme, dvaceti letech u sportovců výrazně zvýšila. Do jaké míry si hlídáte jídelníček Vy?

Před třemi lety jsem měl v létě přes sto kilo, takže jsem se musel hodně omezit. Teď nemám striktní jídelníček, i když se snažím nejíst úplně špatné věci. Občas si ale nějaké dopřeju. (usmívá se)

Jste nějak v kontaktu se zástupci Golden Knights, aby Vám ve stravování poradili?

Ano, hlavně v létě. Dostal jsem od nich seznam jídel, která bych měl jíst před tréninkem a po něm. To mi přišlo vhod, protože se druhý den na ledě necítím nejlépe, když si dám něco nezdravého, například fast-food. Na jejich doporučení jsem dal především během karantény, i když někdy bylo docela těžké vše dodržet, protože strava v Česku je jiná než za mořem.

JIŘÍ PATERA


Narodil se 24. února 1999. Je odchovancem pražské Slavie, sezonu 2016-17 strávil v Českých Budějovicích. Po ní si ho na draftu vybrali Vegas Golden Knights. Od té doby působil v zámoří. Nejdříve jeden ročník strávil v americkém klubu RoughRiders, na další dva roky se přestěhoval do kanadské Manitoby, aby hájil barvy celku Wheat Kings. V současné době hraje za klub Madeta Motor České Budějovice.
Když už jste se zmínil o fast-foodu, Spojené státy jsou těmito řetězci známé. Jak je to s nimi v Kanadě, kde jste hrál v juniorské lize za Brandon Wheat Kings?

V Kanadě jsou samozřejmě také. My jsme ale měli jídlo od klubu. Nic z fast-foodu jsme sice nedostávali, ale občas nám na cestu do autobusu objednali pizzu. Ve Spojených státech je to se stravováním horší, tam jsem okamžitě nabral asi šest kilo, protože nikdo stravu v juniorské lize nehlídá a všichni si objednávají jídla z fast-foodů. Kanada je z tohoto pohledu profesionálnější a líbilo se mi tam mnohem víc než v USA.



Jak vůbec vypadá typická kanadská kuchyně? Pochybuji, že si v kanadské restauraci můžete objednat vepřo knedlo zelo nebo smažený sýr.

Taková jídla tam opravdu nemají. (směje se) Kanaďané mají rádi hlavně stejky. Rodina, u které jsem bydlel, milovala všechna masa od kuřecího, přes vepřové, až po jelení a srnčí. Kromě stejků tam jsou blázni do těstovin s boloňskou omáčkou.

Ochutnal jste také jelení stejk nebo nějaký z masa netypického pro Česko?

Ano. Moje [kanadská] rodina mi připravila srnčí a jelení. Lepší stejk jsem v životě neměl. Ale i v Kanadě je jelení a srnčí maso velkou vzácností, protože se v obchodech moc sehnat nedá, takže se většinou shání přes známosti.

Chyběla Vám v Kanadě také česká kuchyně?

Občas jsem měl chuť na svíčkovou nebo řízek s bramborovým salátem. Naštěstí moje mamka za mnou přiletěla na Vánoce a něco z české kuchyně mi uvařila, takže jsem měl i za mořem tradiční štědrovečerní večeři.

Do teď jsme se bavili pouze o stravování v restauracích nebo o někom, kdo Vám jídlo připravoval. Ale co vy a vaření?

Já teď v Budějcích bydlím sám, takže si musím uvařit. Základní jídla jako kuřecí s rýží nebo bramborami zvládnu, na svíčkovou si ale netroufnu.

A co štědrovečerní večeři, tu byste zvládl připravit?

Řízky ano, ale musel bych se zeptat babičky na recept na bramborový salát, takže raději na Vánoce pojedu domů.