V posledním týdnu poprvé naskočil na led National Hockey League velice nadějný český bek Radko Gudas, který se od svých krajanů v lize liší především jednou věcí – dá se považovat za bitkaře. Syn bývalého reprezentanta Lea Gudase a nositel obdivuhodného vousu, který v play-off nabírá obřích rozměrů, je hráčem Tampy Bay, za kterou zatím odehrál dvě soutěžní utkání. V prvním, proti rivalovi Florida Panthers, vyřadil do konce sezony Krise Versteega, v tom druhém, proti Islanders, si připsal šest hitů. Bohužel jsme ho zatím ve rvačce v NHL vidět nemohli, ve farmářské AHL jich ale sbíral celkem dost. Loni hrál za šampiona z Norfolku a byl sedmým v lize v počtu trestných minut. Letos se s farmou Tampy přesunul do Syracuse a v této statistice je se 207 minutami na čtvrté příčce. Navíc má na kontě dvacet kanadských bodů, což by i na normálního zadáka bylo dost. Zbývá mu jen držet palce a věřit, že prožije v NHL více úspěchu než David Kočí.
3. Tom Sestito (Vancouver Canucks) – Mike Rupp (Minnesota Wild) Sestito i ve Vancouveru pokračuje ve svých nepříliš dobrých výkonech. Letos porazil jen Jaye Harrisona, což není bitkař, a Jordana Nolana, který má sice s pěstními souboji trochu více zkušeností, ale není to žádný vyhlášený bijec. Rupp má daleko větší reputaci a po přestupu do Minnesoty začal vyhledávat lehčí soupeře, ale Paul Bissonnette, který je zhruba ve stejné kategorii bitkařů, s ním padl. Porážka Sestita tedy není žádným překvapením.
Vítěz podle hockeyfights.com: Mike Rupp (74 %).
GÓLMANI V AKCI: Austin Lotz – Brandon Glover (Everett – Seattle, WHL) Everett a Seattle jsou rivalové, jsou to dva z pěti amerických týmů v kanadské WHL, tak by se to dalo očekávat i kdyby neměly haly od sebe asi 50 kilometrů daleko. Jednou za nějaký čas se tedy celkem slušně porvou a tentokrát nechyběli v akci ani brankáři. Sedmnáctiletý Lotz z Everettu (v zeleném) není špatný brankář, ale chybí mu centimetry. Dvacetiletý Glover není žádný zázrak, ale už málem nakoukl mezi profesionály v AHL. Porvali se ale vskutku dobře.
Vítěz podle hockeyfights.com: Brandon Glover (50 %).
2. Jordin Tootoo (Detroit Red Wings) – Mike Brown (Edmonton Oilers) Dva zápasy Edmontonu s Detroitem a jsou z toho dvě bitky mezi Tootooem a Brownem, na které detroitský Inuit nebude vzpomínat zrovna nejlépe. Nejnovější Olejář očividně dělá svou práci správně, i když bitka za příznivého výsledku nebývá vždycky považována za správný tah. Věděl ale, že Tootoo má právo na odvetu a také, že se jedná o dvě nejlepší střední váhy hokejového světa. Bohužel se v letošní základní části utkaly naposledy.
Vítězové podle hockeyfights.com: Mike Brown (63 %).
TENKRÁT NA ZÁPADĚ: Rob Pearson (Toronto Maple Leafs) – Keith Jones (Washington Capitals) – 9. března 1993 Tehdy ještě mladé pušky, nyní už vysloužilí hokejisté, kteří prakticky nic za svou kariéru nedokázali. Do Pearsona vkládali Leafs velké naděje, ale on je zklamal a nikdy nedosáhl ani na 40 bodů v sezoně. Jones, jehož draftovali Capitals na druhé straně draftu, toho dokázal o dost více a jednou, v dresu Philadelphie, téměř dosáhl na 50 bodů. Nyní je už sedmým rokem spolukomentátorem zápasů Flyers.
Vítěz podle hockeyfights.com: Málo hlasů.
1. Zac Rinaldo (Philadelphia Flyers) – Shawn Thornton (Boston Bruins) Dobrá práce obou bitkařů, kteří vše zanechali v rámci pravidel a kodexu. Thornton patří mezi ligovou elitu a Rinaldo jistě nenechal komentáře o tom, že si vybírá slabší soupeře, bez povšimnutí. Thorntona vyzval k bitce ostrým, ale čistým hitem na Johnnyho Boychuka. Nakonec se zkušeným Medvědem prohrál, ale někdy v budoucnu jistě bude mít šanci na odvetu. Bylo na čase, aby konečně zkusil někoho z bitkařské elity, protože se zbytkem ligy by si lehce poradil. Thornton zatím prožívá bezvadnou sezonu, nestačil pouze na dvoumetrového Johna Scotta.
Vítěz podle hockeyfights.com: Shawn Thornton (92 %).
Top bitkař: SHAWN THORNTON (BOSTON BRUINS) Pozice: pravé křídlo Věk: 35 let Místo narození: Oshawa, Ontario, Canada Výška: 185 cm Váha: 93 kg Bitky v NHL: 111 v základní části, 23 v přípravných zápasech, 1 v play-off Bitky v AHL: 84 v základní části, 1 v play-off
Čtyři výher ze tří bitek v pětatřiceti letech, to vůbec není špatný výkon. Navíc oproti loňské sezoně není vidět žádné zpomalení, ani co se kanadských bodů týče. Je to stále ten stejný Thornton, takový, jakého ho máme rádi a jaký zůstane, doufejme, co nejdéle.
