Databáze osobností NHL

Chcete nám pomoci při rozvoji NHLportal.cz a přispět svým dílem k vybudování velké databáze osobností NHL, které tuto soutěž hráli, již nehrají a hrát nebudou? Není nic jednoduššího než nás kontaktovat emailem na redakcenhlportal.cz.
Do předmětu napište "NHLportal.cz - Osobnosti NHL - jméno osobnosti" a bude-li osobnost kvalitně zpracována, vystavíme ji.

Seznam osobností

Všechny osobnosti | B | C | Č | D | G | H | K | L | M | N | O | R | S | Š | T

Tim Hunter

Tim Robert Hunter je bývalý útočník NHL, který vynikal především jako bitkař a patřil mezi elitní bitkaře 80. a 90. let 20. století. Nejednalo se ale jen o bijce. Hunter byl schopný vůdce a vynikal také v obranné činosti a při oslabení. Nejlépe je známý ze svého působení v dresu Calgary Flames, kde strávil první roky své kariéry. Neměl tam lehkou úlohu, jelikož největším rivalem Plamenů byli Oilers s tvrdým Davem Semenkem. Hunter se mu ale mohl vyrovnat a zapsat se do dějin ligy.

Hunter se narodil 10. září 1960 v Calgary, třetím největším kanadském městě, ve kterém rovněž vyrostl a začal s hokejem. Už od juniorských let se prezentoval jako bitkař. Nejprve hrál nižší soutěž BCJHL za Kamloops, ale v osmnácti se dostal do kádru Seattle Breakers hrající elitní Western Hockey League. Za dvě sezony v lize nasbíral 611 trestných minut. Tím vyslal jasný signál skautům z NHL, kteří neváhali. Atlanta Flames si ho vybrali jako číslo 53 v roce 1979. Pro mladého rodáka z Calgary se stalo to nejlepší – tým se přestěhoval k němu domů.

Své bitkařské umění ukazoval Hunter i na profesionální úrovni, kde neotálel a hned začal s bitkami v CHL, konkrétně za Birmingham. V lize strávil hned dvě sezony, tu druhou v Oklahoma City, už ale dostal své šance v AHL i v NHL. Tam se hned v prvním zápase popasoval s Glenem Cochranem a stal se prvním hráčem Calgary, který se ve městě narodil a posléze tam vyrostl. Nejprve hrál na obranném postu, ale pak se ho trenér Bob Johnson rozhodl přemístit na pravé křídlo, kde si může tým dovolit obětovat jedno místo pro bitkaře. Ve stejné sezoně, tedy 1984/85, nasbíral také nejvíce bodů za svou kariéru – 22.

V roce 1986 se povedlo Hunterovi a Flames dojet až téměř k samotnému vrcholu, v celkem jednoznačné finálové sérii ale prohráli s Montréalem. V následujících letech ho potkalo několik nepříjemných zranění, mezitím se však stal asistentem kapitána svého týmu. To pouze upevnilo jeho věrnost svému rodnému městu. Do Edmontonu zatím připochodoval z východu Marty McSorley, který mu v roce 1988 nepříjemně zranil pravé oko. Hunter se ale rychle zotavil a nakonec přišel jen o minimum zápasů. To ještě nevěděl, že lepší sezonu v celé své kariéře už nezažije.

S Joem Mullenem na špici kanadského bodování, Dougem Gilmourem, Joem Nieuwendykem, Alem McInnisem, Garym Robertsem, kapitánem Lannym McDonaldem, Bradem McCrimmonem a nováčkem Theo Fleurym ve formě a s Mikem Vernonem v brance se Flames dostali zpět do finále play off. A opět narazili na Montreal Canadiens. Jenže tentokrát byl výsledek jiný a Calgary mohlo přímo v areně Montreal Forum oslavovat výhru. Avšak Hunter sám si šestý, tedy poslední zápas série v Quebecu nezahrál. Kromě poháru si ale připsal na konto 375 trestných minut, nejvíc ve své kariéře. Jenže také to byla poslední sezona, kdy nasbíral alespoň deset kanadských bodů.

Od té doby to šlo s Hunterem z kopce. Hned v následující sezoně dostal automatický desetizápasový trest a pokutu 500 dolarů za incident v zápase s Winnipegem. Když totiž bijec Jets Gord Donnelly přijel ke střídačce Flames, aby zkontroloval Douga Gilmoura, údajně se fyzicky pustil právě do Huntera. Ten opustil střídačku a rozhodl se vyříkat si to s drzým Tryskáčem na ledě. Jenže to se lize nelíbilo, a tak tu byla suspendace na 10 zápasů, přestože Hunter po incidentu nezískal trest za vyvolání rvačky.

Mezi lety 1990 a 1992 strávil Hunter více času léčením než hraním. O svou předposlední sezonu s Flames přišel kvůli přetrženým svalům v rameni, tu poslední mu zničila bolavá záda a zlomený kotník. Přesto dokázal v těchto dvou letech nasbírat 310 trestných minut, tedy zhruba pět za jedno utkání. Calgary opustil jako historický lídr organizace v počtu trestných minut s 2 405 minutami.

Při expansion draftu v roce 1992 nechalo Calgary Huntera nechráněným hráčem, a tak jej přebrali Tampa Bay Lightning. Bitkař se však do teplých krajů ještě nestěhoval, jelikož Bleskové se rozhodli poslat ho do Quebecu. Jenže tam se zapsal jako často zraněný hráč, a tak Nordiques ke konci sezony neváhali uvolnit ho na waivers, odkud se Hunter vrátil na západ Kanady, konkrétně do Vancouveru.

Canucks v něm každopádně našli správného vůdce s tunami zkušenostmi, které neváhal rozdávat mezi své mladší spoluhráče. Sice ho dále trápila záda i kolena, s Pavlem Burem a Trevorem Lindenem si musel připadat jako zpět v době, kdy s Calgary došel až na samotný vrchol. Tentokrát se dostal opět velice blízko, přestože ke konci sezony přišel kvůli suspendaci o tři zápasy poté, co při bitce uhodil čárového rozhodčího. Vancouver ale dovedl, především motivačně, až do finále Stanley Cupu, kde je vyřadil Mark Messier a jeho Rangers.

Vše nasvědčovalo tomu, že Hunter brzy kariéru ukončí. Tehdy mu bylo teprve čtyřiatřicet, ale neustálá zranění celou situaci zhoršovala, především jeho záda. V západokanadské metropoli strávil ještě další dva roky než se přestěhoval do San Jose, kde svou kariéru dohrál jako třetí nejvylučovanější hráč v historii ligy. Od té doby spadl se svými 3 146 trestnými minutami na osmé místo.

Konec kariéry ale neznamenal Hunterovo zmizení ze světa špičkového hokeje. Prakticky ihned po odchodu ze Severní Kalifornie se stal asistentem trenéra Rona Wilsona u Capitals. Hned v prvním roce se Washington dostal do finále Stanley Cupu, ale žádné další úspěchy na Huntera v DC nečekaly, alespoň prozatím.

Rona Wilsona však neváhal následovat zpět do San Jose, kde společně s generálním manažerem Dougem Wilsonem vybudovali velice úspěšný tým, především co se základní části týče. Wilsona věrně následoval i do Toronta, jenže tam už na ně žádný úspěch nečekal. V roce 2011 dostal ze své pozice u Leafs padáka a rok hledal angažmá. Nedávno se však vrátil do Washingtonu, kde bude asistentem trenéra Adama Oatese.

Ocenění:
Stanley Cup (1989)
2x nejtrestanější hráč sezony (1987, 1989), jednou i v play off (1983)

Kluby:
Kamloops Chiefs (BCJHL)
Seattle Breakers (WCJHL, WHL)
Birmingham Bulls (CHL)
Nova Scotia Voyageurs (AHL)
Oklahoma City Stars (CHL)
Colorado Flames (CHL)
Calgary Flames (NHL)
Quebec Nordiques (NHL)
Vancouver Canucks (NHL)
San Jose Sharks (NHL)

Bitkařské okénko:
Nejčastější soupeři: Gord Donnelly a Marty McSorley (oba 7 bitek)
Bitek v NHL: 199
Trestných minut v kariéře: 3 146 (8. v historii NHL)

Kariérní statistiky v základní části

Sezóna	Tým	GP	G	A	PTS	+/-	PIM	PPG	SHG	GWG	OTG	S	S%
81-82	Calgary Flames	2	0	0	0	0	9	0	0	0	0	0	0.00%
82-83	Calgary Flames	16	1	0	1	-2	54	0	0	0	0	7	14.29%
83-84	Calgary Flames	43	4	4	8	0	130	0	0	0	0	22	18.18%
84-85	Calgary Flames	71	11	11	22	14	259	1	0	1	0	68	16.18%
85-86	Calgary Flames	66	8	7	15	-9	291	2	0	2	0	65	12.31%
86-87	Calgary Flames	73	6	15	21	-1	361	0	0	1	0	66	9.09%
87-88	Calgary Flames	68	8	5	13	-8	337	0	0	0	0	60	13.33%
88-89	Calgary Flames	75	3	9	12	22	375	0	0	1	0	67	4.48%
89-90	Calgary Flames	67	2	3	5	-9	279	0	0	0	0	69	2.90%
90-91	Calgary Flames	34	5	2	7	1	143	0	0	1	0	29	17.24%
91-92	Calgary Flames	30	1	3	4	2	167	0	0	0	0	19	5.26%
92-93	Quebec Nordiques	48	5	3	8	-4	94	0	0	0	0	28	17.86%
92-93	Vancouver Canucks	26	0	4	4	1	99	0	0	0	0	12	0.00%
93-94	Vancouver Canucks	56	3	4	7	-7	171	0	1	1	0	41	7.32%
94-95	Vancouver Canucks	34	3	2	5	1	120	0	0	0	0	17	17.65%
95-96	Vancouver Canucks	60	2	0	2	-8	122	0	0	1	0	26	7.69%
96-97	San Jose Sharks	46	0	4	4	0	135	0	0	0	0	13	0.00%
Kariéra	--	815	62	76	138	-7	3146	3	1	8	0	609	10.18%