Každé období má hvězdu, k níž malí kluci vzhlížejí. Idolem Waynea Gretzkyho byl Gordie Howe. Wayne Gretzky se stal inspirací pro Maria Lemieuxe. Ten byl vzore Jaromíra Jágra. Před deseti lety malí kluci vzhlíželi k Sidney Crosbymu. A nyní? Idolem mladých hráčů současnosti je Connor McDavid. Kapitán Oilers platí již ve dvaadvaceti letech za nejlepšího hráče světa. Jak se ze vždy tichého mladíka stala jedna z nejvlivnějších osobností hokejového světa?

Kapitola první - Zpráva hokejovému světu

Ve středu 13. ledna 1997 se ve městě Richmond Hill narodil manželům Kelly a Brianu McDavidovým syn Connor. Ke hraní hokeje měl skvělé podmínky. Narodil se v Kanadě, kde je nejrychlejší kolektivní sport světa náboženstvím. Jeho starší bratr Cameron již hokej hrál a otec Brian se věnoval trénování malých dětí. Není proto divu, že v hokejové rodině uchvátil tento sport též Connora.

Tajemství šikovných rukou

Většina nejlepších hráčů začínala s hokejem ve svém domě či jeho bezprostřední blízkosti, kde trávila nekonečné hodiny zábavného a zároveň velmi užitečného tréninku. Wayne Gretzky se honil za pukem celá odpoledne po škole na řece za domem a večer po obýváku. Sidney Crosby trénoval střelbu na staré sušičce ve sklepě rodinného domu. Ani Connor nebyl výjimkou. Svůj střelecký um začal trénovat na zdi garáže a první kličky, kterými nyní zvedá fanoušky ze sedadel, předváděl na malé překážkové dráze, kterou mu zařídil otec.

"Trávil tam hodiny a hodiny," prozrazuje jeho matka Kelly, "Connor měl vždy úžasnou představivost. Vzpomínám si, že všude okolo posadil své plyšáky a odůvodnil to tím, že 'to jsou přece fanoušci'."

Úžasně šikovné ruce začal McDavid rozvíjet za rodinným domem
Když Connorovi byly čtyři roky, úpěnlivě prosil své rodiče, aby mohl hrát hokej v týmu. Ti museli pro splnění přání svého syna lhát o jeho věku. O rok později se chodil pravidelně dívat na zápasy svého staršího bratra oblečený v košili a kravatě. Proč? Jelikož se tak oblékaly největší hvězdy NHL. Během těchto večerů bedlivě poslouchal v šatně trenéra a při utkání vždy své matce tlachající s matkami ostatních hráčů dopodrobna vysvětloval, co se právě na ledě stalo.

Nohama na zemi

"[Brian] pořád říkal, že je Connor speciální. Vždy jsem mu odpovídala, že všechny rodiče vidí své děti jako hráče NHL a nemá to s optimismem přehánět," vzpomíná Kelly, jejíž muž rozpoznal talent mladšího ze svých synů velmi brzy. Sama začala věřit v synův talent, když mu bylo dvanáct let a on dokázal ukličkovat dospělé: "Myslím, že mu bylo dvanáct, když jsem si něčeho začala všímat. Stále jsem se ale snažila držet nohama na zemi."

Není se čemu divit. V zemi javorového listu je registrovaných 494 000 mladých chlapců zkoušejících prosadit se. Národní ligu přitom hraje 'pouze' přibližně 350 hráčů této národnosti. To znamená, že pouze jeden z 1 400 kluků se opravdu do soutěže podívá.

"Lidé se nás pořád ptají, jak jsme dokázali, aby neměl hlavu v oblacích a já odpovídám, že nevím. Jezdili jsme dlouhé vzdálenosti autem, při nichž jsme si povídali. S Cameronem jsmebyli naladění na stejnou notu, ale Connorovi vždy chvíli trvalo, než se do hovoru vložil. Byla jsem jediná, které se svěřil, když byl nespokojený. Myslím, že se někteří kluci bojí mluvit před svým otcem o různých věcech. Nechtějí je zklamat," prozrazuje Kelly.

Stačily však pouze dva roky a i Kelly začínalo být jasné, že je její potomek výjimečný: "Pamatuji si, jak jsem chodila na zápasy a říkala 'Wow, to bylo opravdu dobré' nebo 'Bože, to bylo ohromující'. Poté mi to začalo pomalu docházet. Byl schopný předvádět věci, které jiní nezvládli. Konečně jsem musela dát Brianovi za pravdu."

Výjimečný

Do podvědomí hokejového světa se začal Connor dostávat díky jedné z největších legend NHL považované za nejlepšího obránce historie. Bobby Orr. McDavid se s ním poprvé setkal, když mu bylo třináct let. "Pane bože, kdo to je?" zůstal Orr v úžasu, když viděl při tréninku malého Connora v akci. "Kolik si myslíte, že mu je let? Třináct. Umíš si ho představit za dva roky?" odpověděl mu tehdejší Connorův trenér a další persona NHL Gary Roberts.

Connor nakonec dostal výjimku hrát v juniorské lize o rok dříve a z prvního místa na draftu si ho v jeho 15 letech vybral tým Erie Otters. Okamžitě poté s ním chtěla uzavřít smlouvu společnost Reebok-CCM Hockey a začínalo být nevyhnutelné, aby si Connor našel agenta. Nakonec se dohodl s agenturou Bobbyho Orra, který ho v té době již dva roky obdivoval.

Z McDavida se měla stát senzace CHL. Roberts ale věděl, že je stále potřeba pracovat především na jeho síle. Proto celé na léto před vstupem do soutěže poskytl svému svěřenci vlastní tréninkové centrum. Jednou jsem mu ukázal, jak trénuje Steven Stamkos a on mi řekl 'Wow, také budu tak silný?'. Já mu řekl, že ano. Poté bude mít tvrdí střelu a bude silnější i na vhazování," říká Roberts.

Tvrdá práce se vyplatila. McDavid během 166 zápasů v OHL si připsal 285 bodů. "Není to fér vůči nám. Myslím, že si nikdy ani sám neuvědomuje, jak moc je dobrý," nechal se slyšet jeden z jeho juniorských protihráčů Cory Genovese.

Bitka a cesta na draft

Ve svém posledním roce ze Erie musel Connor vynechat část zápasů kvůli fraktuře prstu, kterou si přivodil během své první bitky v zápasu proti Missassagua Stealheads. Rukavice shodil se svým bývalým spoluhráčem Brysonem Cianfronem poté, co se oba chvíli navzájem osekávali za bránou. Když se do sebe oba býci pustili, McDavid měl navrch. Jednu ránu ovšem umístil vedle a plnou silou bouchl pěstí do plexiskla.

Když odjížděl, z ledu, držel se za ruku. "Pamatuji si, že jsem si říkala 'Pane bože, co to dělá?!'," vzpomíná jeho matka, která zápas sledovala naživo, "seděla jsem tam jako na trní dokud mi Brian nezavolal a nepotvrdil, že si Connor zlomil ruku."

Druhý den Connor podstoupil vyšetření u specialistů v Torontu. Verdikt byl nekompromisní. Operace a několik týdnů bez hokeje. Jeho účast na mistrovství světa juniorů najednou byla v ohrožení. Zranění mu paradoxně pomohlo k přezdívce The Next One. Pozornost kolem něj začínala nabírat na obrátkách a 'McDavid manie' naplno propukla s příchodem mezinárodní akce. Connor nejenom stihl naskočit, on dokázal s 11 body (3+8) v 7 zápasech dominovat a dovedl svůj národ k titulu juniorských mistrů světa.

"Zájem a pozornost okolo něj začala stoupat, když si zlomil ruku. Ale po mistrovství světa se začaly dít věci," vzpomíná si na období sezony 2014-15 Kelly. Její syn byl již v té době považován za největší talent od dob Sidney Crosbyho a jasnou jedničku nadcházejícího draftu. Zbývala jediná otázka. Kdo vyhraje draftovou loterii? Největší šanci mělo Buffalo následované Arizonou. Paní štěstěna se ale nakonec (opět) obrátila na stranu Edmontonu Oilers, kteří volili již počtvrté od roku 2010 z prvního místa.

"O Connorovi jsem poprvé slyšel až v sezoně, kdy se už vědělo, že je to výjimečný talent a že půjde na draft jako jasná jednička, tedy v sezoně 2014/2015. V souvislosti s Oilers jsem o něm ovšem příliš neuvažoval, protože Edmonton se toho roku snažil dohrát sezonu se ctí, na rozdíl od klubů jako Buffalo nebo Arizona, které de facto rozprodaly své kádry, aby měly při draftové loterii nejvyšší možnou šanci. McDavid byl zkrátka obrovské lákadlo. Vybavuji si situaci, kdy fanoušci v Buffalu téměř s jistotou počítali, že Connor zakotví právě v jejich klubu. Spousta z nich si dokonce pořizovala dresy Sabres s jeho jmenovkou a když do Buffala dorazil se svým juniorským týmem Erie Otters, v hledišti se objevovaly transparenty o tom, jak se na něj u Niagarských vodopádů těší. Smůla," dává exkluzivně k dispozici svůj pohled na věc odborník na Oilers a zástupce naší partnerské stránky edmontonoilers.cz Jindřich Karvánek.

Kapitola druhá - Téměř osamocená hvězda

"Edmonton Oilers by si rádi z prvního místa vybrali hráče Erie Otters Connora McDavida," prohlásil do nastavených mikrofonů na Floridě generální manažer Oilers Peter Chiarelli. V ten moment začala Connorova cesta nejlepší hokejovou ligou světa.

Těžká první sezona

"Trošku se bojím, když myslím na nadcházející sezonu," prohlašovala tehdy Kelly, "bude na něj vyvíjen takový tlak, jsem z toho nervozní. Pro teď se na to ještě snažím nemyslet. Nyní si užijme společné chvíle během léta. Myslím, že jich v dalších letech moc nezažijeme."

Její obavy se do jisté míry naplnily. Connor se poprvé trefil 'až' ve třetím zápasu proti Dallasu a začínaly se ozývat první hlasy, že jeho schopnosti skauti přecenili. On se ale musel vyrovnat s obrovským tlakem, který ho svíral ze všech stran. Od té chvíle bodoval poměrně pravidelně. Po necelém měsíci přišlo utkání s Philadelphií, Connor při jednom ze svých rychlých protiútoků ztratil v kolizi s protihráčem rovnováhu a padl na mantinel. Následky byly nekompromisní. Zlomená klíční kost a tři měsíce bez hokeje, kvůli kterým mu pravděpodobně utekla Calder Trophy, jenž později získal Artemi Panarin z Chicaga.

McSpasitel se na led vrátil na začátku února a v prvním zápasu vsítil jednu z nejhezčích branek dosavadní kariéry. Dohromady si ten večer připsal tři body.

"Z hokejového hlediska jednoznačně gól proti Blue Jackets, kdy se vrátil po dlouhém zranění," odpovídá Karvánek na otázku momentu, kdy ho Connor zvedl ze židle, "hned v prvním utkání projel celé kluziště, ze tří borců Columbusu si udělal diváky a skóroval. To byl neskutečný gól. Z osobního hlediska určitě moment, kdy jsme na vlastní oči sledovali jeho první branku za seniorskou reprezentaci Kanady v přátelském utkání v Praze a pak dopis, který poslal mému synovi, jako odpověď na žádost o autogram. Nebyla to jen podepsaná fotka, ale i věnování a krátký vlastnoručně psaný dopis. To mě utvrdilo v tom, že Connor není jen skvělý hokejista, ale i vynikající člověk."

Tímto okamžikem jeho krasojízda teprve začala. V dalším utkání proti Ottawě přidal další dva body a o týden později se aktivně podílel na všech pěti trefách Olejářů proti svým v dětství oblíbeným Maple Leafs (2+3). "Je to pro mě speciální moment. Když jsem se podíval při rozbruslení na druhou stranu hřiště a tam bruslili hráči s javorovým listem na hrudi. To mě nabudilo. Byl na nás vytvářen velký tlak, protože proti nám nastoupil celek decimovaný zraněními. Byl to pro nás velmi povedený večer," povídal McDavid po utkání novinářům. Vícebodový večer zažil do konce sezony ještě šestkrát (z toho jeden dokonce tříbodový).

Na vrcholu

Těsně před začátkem druhé sezony byl Connor jmenován patnáctým kapitánem v historii týmu a zároveň nejmladším hráčem (19 let a 266 dní), kterému byla tato pocta přidělena. "Když se minulý rok vrátil po zranění, předvedl nám již v prvním zápasu, že je na tuto roli připraven," odůvodňoval krok vedení tehdejší kouč McLellan.

Sezona 2016-17 znamenala v NHL začínající boom ofenzivy, o nějž se její vedení snažilo již řadu let. zvýšeného počtu branek využil i Connor, který se stal jeho vlajkovou lodí. V prvním dvojzápasu, proti rivalskému Calgary, zaznamenal celkem šest bodů. Dalším velkým večerem byl pro mladičkého kapitána duel se Stars, proti nimž vsítil 20. listopadu premiérový hattrick. Celkově za 82 odehraných utkání zažil jedenáct tříbodových večerů, nasbíral rovných 100 bodů (30+70) a dotáhl Oilers k první účasti v play off od prohraného finále 2006. V něm si jeho tým poradil s těžkopádnými Sharks, poté ale padl proti Ducks po sedmizápasové bitvě.

za své výkony si McDavid vysloužil při galavečeru hned tři individuální trofeje. Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče základní části, Hart Torphy a Ted Lindsay Award pro nejužitečnějšího hráče ligy z pohledu novinářů a samotných hráčů.

O několik málo týdnů později podepsala superstar jednu z nejvyšších smluv v dějinách. Zněla na osm let za celkových 100 milionů dolarů. Roční plat tedy činí 12,5 mil. USD, což je dodnes nejvyšší gáže v celé historii hokeje. "je to šílené, když si uvědomím, že mi chce někdo zaplatit 100 milionů za něco, co bych dělal tak jako tak každý den. Pro mě znamená tato smlouva závazek pracovat ještě tvrději, chci si ty peníze zasloužit. Někteří podepíší velké smlouvy a přestanou se snažit. To rozhodně nebude můj případ," sliboval do nastavených mikrofonů při tiskové konferenci tehdy dvacetiletý centr.

V otevíracím zápasu sezony 2017-18, opět proti Flames, se Connor stal prvním hráčem v dějinách Oilers, který vsítil v prvním utkání ročníku hattrick. Tím odstartoval ještě bodově úspěšnější sezonu a nakonec dosáhl na metu 108 bodů. Nejpovedenější večer zažil v měření sil s Tampou Bay, když se trefil čtyřikrát a přidal jednu asistenci. Za své výkony obhájil Art Ross Trophy i Led Lindsay Award, unikla mu pouze Hart Trophy, kterou pro sebe ulovil Taylor Hall. Edmonton ale i přes jeho srdnatý výkon do vyřazovacích bojů neproklouzl.

Paradox a Draisaitl

Vše začínalo vypadat jako velký paradox. Čím lépe Connor hrál, tím méně se dařilo celému týmu. Generální manažer Chiarelli dělal jeden přešlap za druhým a přišlo nevyhnutelné. Po novém roce vedení klubu svého architekta propustilo. Mezitím McDavid na ledě ještě více posunul své hranice. Sezonu odstartoval pětizápasovou bodovou šňůrou a během první poloviny základní části nebodoval v pouhých šesti kláních. Všem bylo jasné, že znovu míří na čelo produktivity celé ligy.

Opak byl ale pravdou. Přestože svůj zisk Connor opět navýšil o osm bodů na 116 (41+75), žádnou individuální trofej neulovil. Byl zastíněn Nikitou Kucherovem, který svými heroickými výkony zapsal 128 bodů. A Oilers? Se ziskem 79 bodů předposlední v konferenci s velkou jedenáctibodovou ztrátou na postupové příčky.

"Ta frustrace je velká. Opravdu, opravdu velká. Chceme hrát play off jako tým. Já chci hrát play off. Nejsem šťastný. Bude to dlouhé léto," netajil frustraci Connor. Jeho slova odstartovala vlnu spekulací o jeho možné žádosti o trejd z Edmontonu.

"Myslím si, že se příští rok vrátí do Edmontonu a pokud opět nepostoupí do vyřazovacích bojů, mohl by požádat nejdéle na konci sezony o trejd. Takhle zahazuje svá nejlepší léta. Dělá vše pro to, aby z Oilers udělal lepší tým. Ale nikdo jiný mu v tom nepomáhá. Celá organizace se aktuálně nachází ve stavu rozkladu," nebrala si servítky bývalá hvězda ligy Marc Savard.

Nutno přiznat, že Oilers nemají hvězdami napěchovaný ani vyvážený tým. Jediným dalším hvězdným jménem na jejich soupisce je Leon Draisaitl. V letošní sezoně vede toto duo bodování celé ligy s 61 a 60 body. Postoupí ale Oilers konečně do play off?

Kapitola třetí - Člověk McDavid

Connor je v lize teprve pátou sezonu, přesto stihl zanechat výraznou stopu nejenom na ledě, ale i mimo něj. Mezi jeho (bývalými) spoluhráči kolují různé historky a zážitky.

"Každý si myslí, že jí všechny ty zdravé věci a sám se tváří, jak se stravuje úžasně zdravě," líčí s úsměvem Drake Caggiula, "ale když jdeme do restaurace, někdo si objedná burger s hranolkami a on pouze pokrm bez glutenu. Jenomže poté nám přinesou jídlo a on se vždy natahuje přes stůl na hranolku se slovy 'Mohu si jednu vzít?'. Objednáte si Colu, on vodu. Poté se vás ptá 'Můžu si loknout?'. Vždy si ochutná něco nezdravého, ale musí si to objednat někdo jiný. Při tripech v letadle si vezme proteinovou tyčinku, já si vezmu sladkosti. Než se otočím, mám všechno pryč."

Když se tato slova donesla k jeho bývalému spoluhráči z Erie Dylanu Stromeovi, vše potvrdil: "Bože, tohle dělá už od narození. V juniorech se choval stejně."

"Stalo se to poté, co jsem byl vyměněn," vypráví jinou historku Taylor Hall, "byl zvyklý spát v extra velké posteli jenom několik dveří ode mně v mém domě v Edmontonu. Měl jí opravdu rád. Poté, co jsem byl vyměněn, mi volal a říká 'Hej, rád bych si od tebe tu postel koupil.' a já říkám 'Jasně, žádnej problém. Vyzvedni si jí kdykoli budeš chtít, pak se vyrovnáme.'. V té době měl velmi malé SUV a myslel si, že tak velkou postel do něj naskládá. Pobavilo mě to, protože je jeden z nejchytřejších kluků, se kterými jsem kdy hrál. Když jste ale nikdy nestěhovali tak velkou postel, podceníte její váhu a velikost. Dala mu pěkně zabrat."

"V jednom zápasu soupeři odvolali brankáře a Connor se s našim spoluhráčem Remi Eliem dostal s pukem před prázdnou bránu. Connor Remimu nahrál, aby si dal gól. Ten mu ho chtěl vrátit, ale Connor nechal svou hokejku ve vzduchu na znamení, že ten gól nechce. Remi tenkrát skoro minul, protože chtěl přihrát McDavidovi zpět. To ukazuje, jak skromný Connor je," vzpomíná na staré časy asistent kouče v Erie Jay McKee.

Connor McDavid je ukázkovým příkladem superstar a profesionálem na slovo vzatým. Zdá se, že ho mají rádi všichni. Jako člověka, i jako hráče. Od dob, kdy mu fandili plyšáci, utekla jich celá řada let. Nyní mu fandí miliony lidí po celém světě.